Kdo: Skauti a skautky
Kde: Rychlebské skály
Kdy: 27. – 30. 9. 2018
Ve čtvrtek 27.9. odpoledne se setkali skauti a skautky na hlavním nádraží v Ostravě. Nasedli na vlak, a rozjeli se směr Rychlebské skály. Vystoupili jsme z vlaku, a ve tmě šli, až jsme dorazili na místo (horský srub), kde jsme měli spát. Postavili jsme stany a ulehli do spacáku. Druhý den jsme vstali a vedoucí nám rozdali „nemoci“, například jsme si vylosovali:nemít levou nohu, oslepnout,atd. Takto jsme se museli zbalit a udělat snídani. Než jsme vyrazili na jiné místo, tak nám řekli, že jsme volní. Radost na nás byla vidět. Šli jsme se podívat na krajinu ze sokolích skal a poté jsme vyrazili na další místo, kde jsme měli spát. Cestou se rozdělili do skupin, a každý šel jinou cestou. Setkali jsme se v půlce cesty u vodopádu a dali si polívku, a kdo měl ješte hlad, tak chleba se salámem. Opět jsme kousek popošli a vedoucí nás rozdělili do dvojic. Rozdali nám mapy a papíry, které jsme měli rozluštit a najít Bobka. Každá dvojice ho našla a konečně se rozešli k místu, kde jsme se měli opět uložit ke spánku. Zanedlouho jsme došli, postavili stany a začlo pršet. V dešti si udělali večeři (ryzoto) a šli spát. Ráno se probudili a zpoza mraků na nás koukalo sluníčko. Nechali vyschnout stany a šli prozkoumat krajinu(lom). Za chvíli jsme se vrátili, sbalili stany a rozešli do vesnice, kde nám vedoucí dali úkoly, které jsme měli vyplnit. To se všem nakonec povedlo. Dali si jídlo a vyrazili na poslední místo, na kterém jsme měli strávit naši poslední noc(arcibiskupský zatopen lom). Zanedlouho jsme došli. Postavili stany, šli se podívat na místo, kde se těžili polo-drahokamy (granáty). Upoutalo to všechny tak, že jsme zůstali trochu déle než jsme počítali. Ještě jsme se trošku ztratili, ale správní skauti vždy najdou správnou cestu, a nakonec jsme došli. Nachystali večeři (sýrová omáčka, těstoviny)a sedli k rozdělanému ohni, který nás zahřál. Ještě chvíli jsme si zpívali písničky a poté šli strávit poslední noc ve stanu. Ráno jsme museli vstávat velice brzy, abychom stihli mši svatou. Povedlo se a došli jsme v čas. Po mši jsme si dali gul. polévku s chlebem a vydali se na cestu domů. Dorazili na autobus a jeli asi 1:30 minut. Vystoupili a vlak, který nám jel z Jeseníku jsme nestihli. Naštěstí vedoucí našli spoj, kterým jsme nakonec dojeli až na vlakové nádraží v Ostravě. Tam si nás vzali zpátky naši rodiče. Sice jsme ušli 31,2 km, ale myslím, že na tuto výpravu budeme ještě dlouho vzpomínat.
