Kdo: Skauti/tky
Kde: Javoříčko
Kdy: 14.-16.10. 2020
V pátek odpoledne jsme se sešli na hlavním vlakovém nádraží v Ostravě. Vydali jsme se do Javoříčko. Nejdříve jsme jeli vlakem, potom autobusem a posledních 5 km jsme došli pěšky na speleologickou základnu. Tam na nás čekal pan speleolog. Vysvětloval nám, jak se v jeskyních chovat a co tam budeme dělat.
A v sobotu to bylo přesně jak nám povídal. Před jeskyněmi jsme se rozdělili do dvou skupin. První šla na prohlídku a druhá si šla vyzkoušet jaké je to být horníkem. Byl jsem ve druhé skupince. Vozili jsme lanovkou kýble s nakopanou hlínou pomáhali vysypávat ven. Pak nás čekala prohlídka. Byla dlouhá 113 m. Jako první jsme viděli Narozeninový dóm, ve kterém jsme si mohli pohladit malého netopýrka. A pak jsme se museli plazit úzkým tunelem po břichu. Ještě že jsme měli přilby! Proplazili jsme se do Dómu u Parníku. Byl tam jeden velký krápník, který vypadal jako parník. Pokračovali jsme kolem kostnice, kde kdysi našli kosti od pravěkého medvěda. Za kostnici jsme se opět plazili a tentokrát i do kopce! Prošli jsme pak kolem Vchodu Vzdechů a dostali jsme se do Katedrály. Ta je největším dómem. Bylo to poslední místo na prohlídce a čekala nás stejná cesta zpět. Po celé trase jsme viděli velkou spoustu krápníků. Po cestě jsme našli kostru netopýra.
Po prohlídce jsme speleologům moc poděkovali a vydali se na základnu. Po obědě a odpočinku jsme hráli celoodpolední orientační hru. Po večeři, když už jsme byli všichni totálně unavení a těšili se do postele, přišli vedoucí s návrhem, že bychom se podívali na film podle knižní předlohy Julese Verna Cesta do středu země. Po dnešní speleologické expedici nás film moc zaujal a všichni jsme se dívali až do konce.
V neděli ráno jsme putovali 5 km na zámek Bouzov na mši svatou. Po mši jsme se po zámku trošku porozhlédli. Je moc krásný. Při cestě zpět jsme hledali ukryté lístečky se slovními indiciemi, které měli jsme odhalit tajné slovo, ” Zemské jádro ”. Na základně jsme poobědvali a celou jí uklidili. Rozloučili jsme se s jeskyňáři a poděkovali jsme jim za její půjčení a super expedici. Po cestě k autobusu se k nám na chvíli přidala kočička, kterou jsme pojmenovali “Žil”. Jeli jsme opět busem a vlakem až na hlavní nádraží v Ostravě, kde si nás vyzvedli rodiče.
Výprava byla úžasná, moc se mi líbila a těším se na příští.
Br. Študent.
